Tiché chvíle nad knížkou si řada z nás pečlivě střeží. Litujeme, že dnešní děti prý nečtou. Situace ale možná není tak tragická. Dnešní děti spíše potřebují trochu jinak podpořit, aby se knížka dostala na roveň jiných zdrojů zábavy. Zároveň v současnosti stejně jako dříve platí, že práce s textem a dobré porozumění jeho obsahu jsou základními předpoklady pro vzdělávání. A proto jsou tu školní čtenářské kluby – volnočasová aktivita, kde děti zažívají příjemné a radostné chvilky při čtení a že čas strávený s knížkou může být velmi zábavný, ačkoliv zrovna nejsem dobrým čtenářem (v tom smyslu, že čtení je pro mě „těžké“). Smyslem klubové práce není zlepšení dovednosti čtení (jako dekódování textu), ani prohloubení znalostí o současné literatuře, nýbrž „pouze“ příjemný zážitek s knihou. Protože za předpokladu, že mě knížky „baví“, budu po nich s chutí sahat a získané dovednosti uplatním ve svém vlastním vzdělávání.
Aplikace inovativních přístupů v oblasti sociálního začleňování
Myšlenka čtenářských klubů není nová, o podobné aktivity se snaží např. některé veřejné knihovny. Naše počínání je výjimečné s ohledem na skutečnost, že jsme fungování čtenářských klubů vyzkoušeli spolu s dětmi se SVP. Dítě, které je díky svému rodinnému zázemí nadšeným čtenářem, tuto podporu nutně nepotřebuje. Avšak dítě, které nemá doma jedinou knihu (a takových rodin je u nás překvapivě hodně), které nemá, s kým by zážitky ze čtení sdílelo, kdo by mu knihy doporučoval, a které má např. i problém se zvládnutím techniky čtení, cestu ke knize jako formě trávení volného času, bohužel téměř jistě nenajde. I takovým dětem jsou určeny školní čtenářské kluby tak, jak je v našich projektech testujeme. Čtenářský klub umožní těmto dětem zažít úspěch – pocit, který se jim, bohužel, v běžné škole dostává velmi pomálu.
Využití stávajících integračních nástrojů s inovativním prvkem
V běžné práci ve školním čtenářském klubu mohou jeho vedoucí s úspěchem využít metody kritického myšlení programu Reading and Writing to Critical Thinking, který byl v USA vyvinut mimo jiné pro potřeby dětí se SVP. Velmi podstatným prvkem práce je tzv. dílna čtení. Dává dětem prostor pro vlastní samostatné tiché čtení. Základním kamenem klubové práce je však myšlenka, že pokud mě čtení nebaví, protože je pro mě náročná dovednost číst, bez specifické podpory se čtenářem nestanu. Chvíle s knihou jsou pro mě spíše utrpením než zábavou. A současně, pokud nečtu, v technice čtení se nemohu zdokonalit. Školní čtenářské kluby jsou jednou z možností, jak hledat cestu ven z tohoto někdy až začarovaného kruhu.
Zavádění nových integračních opatření s potenciálem jejich šíření do dalších měst
Nespornou výhodou čtenářských klubů je jejich dobrá reprodukovatelnost do mateřských, základních i středních škol, resp. knihoven nebo jiných volnočasových zařízení, které mají k dispozici širokou nabídku současných dětských knih. Fungování klubů na 1. st., případně v MŠ s tzv. předčtenáři, je velmi důkladně popsáno v naší metodice „S knihou po škole – Školní čtenářský klub“. Systematické ověřování pro 2. st. proběhne v období let 2017 – 2019. Aktuální příležitostí zavést klub do praxe základních škol je „šablona“ Školní čtenářský klub v OP VVV. Bohužel systém nastavení financování v ní neumožňuje školám získat tak důležitou metodickou podporu pro případy, kdy si vedoucí klubů neví rady se situacemi, které mohou vyvstat. Nabízí se řešení právě ve využití sítě garantů.
Fotogalerie
