Koloběh nepřizpůsobivosti vzniká již na základní škole. Žáci, kteří nezvládají učivo a tempo třídy se postupem času vyčleňují, vytváří si vlastní program a projevy tak, aby zakryli svou neznalost. To se projevuje rušením výuky a snahou upoutat jinak, nebo pasivitou a postupem času i zvyšováním absence. Pokud žák bude připraven na výuku a ve škole zažije pocit úspěchu, bude ochoten více pracovat a zvýší se tak potencionál včlenění do kolektivu a jeho integrace. Rodiče žákům se sociálním znevýhodněním velmi často nejsou schopni pomoci s přípravou do školy, protože sami učivu nerozumí. Čím větší skupina romských žáků je ve třídě, tím větší potíže jsou se začleňováním do kolektivu. Pokud nebudou ve třídě více jak 3 romští žáci, nevznikne odloučená skupinka a žáci mají výrazně větší šanci se pozitivně včlenit a integrovat do kolektivu třídy. Inkluzivní přístup ke všem žákům umožnuje větší individualizaci, oslabuje potřebu porovnávat své výkony s ostatními žáky a soustředí se na vlastní individuální rozvoj.
Aplikace inovativních přístupů v oblasti sociálního začleňování
- snaha, aby v jednotlivých třídách byli maximálně 3 romští žáci
- zřízení doučovacího klubu v odloučené lokalitě
- zřízení doučovacího klubu ve škole
- zřízení dětského podpůrného centra v odloučené lokalitě
- pravidelná elektronická komunikace mezi doučovacím klubem a školou
- sociální pedagog
- aplikace stejného modelu na všechny základní školy v Krnově
- pravidelné setkávání s rodiči v odloučené lokalitě
- speciální pedagog zaměřený jen na práci se sociálně znevýhodněnými žáky
- pravidelné DVPP zaměřené na problematiku práce s dětmi se SVP, ale i rozvoj pedagogicko-psychologických kompetencí
- využívání asistentů pedagoga a školních asistentů k žákům se SVP
Zavádění nových integračních opatření s potenciálem jejich šíření do dalších měst
- zapojení všech základních škol města Krnova
- koordinace projektu prostřednictvím neziskové organizace ve spolupráci se školským odborem města
