Schopnost dítěte přeměnit přijímané informace v konkrétní poznatky ovlivňuje pozdější vzdělávací úspěch stejně podstatně, ne-li více, jako znalost češtiny či schopnost socializace. Jak však odstranit handicapy, které si dítě s sebou přináší? Odpovědí může být norská vyučovací metoda Grunnlaget (česky Základ), která se v současnosti začíná používat při práci s dětmi ze sociálně znevýhodněného prostředí. Ještě předtím, než začneme řešit otázku, jakým způsobem bychom měli naše děti učit psát a počítat, bychom se měli ptát na to, jak naše děti naučit samotnému procesu učení. Měli bychom se snažit co nejvíce přispět k rozvoji dětského myšlení, které poté bude dítě používat nejen ke studiu českého jazyka či matematiky. Právě na tuto oblast výuky se zaměřuje norská vyučovací metoda Grunnlaget. V České republice byla poprvé představena ke konci roku 2015 v rámci semináře věnovanému konceptuálnímu vyučování, který uspořádala společnost Člověk v tísni.
Autoři Grunnlagetu Morten A. Hem a Gunvor Sonnesyn během několik dnů proškolili desítky pedagogických pracovníků, kteří aplikují principy konceptuální výuky při své práci se sociálně znevýhodněnými dětmi. Své zkušenosti shrnuje Karolína Hrubá, koordinátorka nízkoprahové předškolní přípravy z Bíliny: „Už za pár měsíců byl znát obrovský pokrok, a to nejen co se získaných dovedností týče, velká změna nastala především v přístupu dětí k učení. Je až neskutečné vidět, jakou radost mají ze svých úspěchů a jak je to posiluje pro další učení. (zdroj Člověk v tísni)