Bydlení má klíčový význam pro kvalitu života a zapojení jedince do společnosti. Jednotlivec nebo domácnost, která má zajištěné přiměřené a stabilní bydlení, může uspokojovat své další životní potřeby a zapojovat se do společnosti ve své širší rodině, v rámci sousedství nebo komunity, na trhu práce apod. Nestabilní nebo nevhodné bydlení naopak vede k celkové životní nejistotě a zapojení do společnosti brání. V případě úplné absence bydlení – života bez střechy nebo „na ulici“ – se jedná o extrémní formu sociálního vyloučení.
Nevhodné bydlení je navíc často koncentrováno v lokalitách, pro které je charakteristická nízká kvalita domovního a bytového fondu, nevyhovující infrastruktura, funkční nepropojenost s širším urbanistickým celkem obce a to, že jejich obyvatelé mají z různých důvodů ztížené šance na úspěšné a dlouhodobé zapojení se do formálního trhu práce. Mezi největší problémy, s nimiž se v sociálně vyloučených lokalitách setkáváme, patří stáří a nízká kvalita bytového fondu, přeplněnost bytů, obývání bytů bez nájemních smluv, nedostatečná právní ochrana nájemníků a špatně vymahatelné pohledávky majitelů bytového fondu. Neřešení těchto problémů proto negativně ovlivňuje jak domácnosti v bytové nouzi, tak jednotlivé čtvrti, obce nebo celou společnost.
Dlouhodobý trend nárůstu vyloučení z bydlení představuje velkou výzvu pro sociální a bytové politiky na národní i místní úrovni. Vznikla poptávka po nástroji, který umožní přechod domácností z bezdomovectví a nevhodných prostor do stabilního a důstojného bydlení. Takové programy můžeme označit jako sociální bydlení, i když jsou v praxi pojmenovány jako podporované bydlení, dostupné bydlení, prostupné bydlení apod.
Úspěšné modely sociálního bydlení v sobě propojují nabídku přiměřeného a stabilního bydlení ve standardních bytech s nabídkou podpory v podobě sociální práce, která pomáhá při plnění povinností spojených s bydlením a motivuje ke snaze udržet si bydlení. Sociální bydlení je realizováno jak obcemi ve vlastním bytovém fondu, tak neziskovými organizacemi, a to i v bytech soukromých vlastníků.
Agentura pro sociální začleňování při své činnosti v oblasti bydlení využívá své znalosti z lokální úrovně při formulaci národních politik sociálního bydlení a systémů prevence ztráty bydlení, podporuje obce při vytváření koncepcí obecní bytové politiky a funkčních pravidel pro hospodaření s obecními byty, plánování služeb prevence ztráty bydlení či využívání možností dávkového systému při prevenci ztráty bydlení apod.